Cesta do Listvjanky na pobřeží Bajkalu. Lepší počásko jsme si rozhodně přát nemohly.
Zima, vítr a déšť- výletní trojkombinace jak má bejt
Kamení jsem si přivezla asi půl kila a to nechtějte vidět, co si nabrala Aduš
"Mořské oblázky"
Loď v oblacích
Bojka v oblacích
Typickej přístav- loďky, molo, valník...
Ruská trojka :-)
Pobřeží- kdesi v dáli v mlze muzeum, kam jsme měly namířeno, ještě že to nakonec pojistil autobus...
Tobogán pro loďky
Barevné kombinace
Tady už dokonce lehce posněhávalo
Kdyby tenkej led...mě víc znervózňoval ten tenkej plech...
Konec světa
Kam se hrabe překročení 70. rovnoběžky...
Mamka se ptala, jestli je vidět na druhej břeh...mno, těžko říct mami....
Krásně čistá voda- vidět je fakt hluboko
Neviditelná Klára
Speciální sladkovodní bajkalskej tuleň
To, že žijete ve vodě, vás před vysáváním očividně nezachrání...
Bajkalský omul- na jídelním lístku ho tu maj všude
Jeseter. Všechny akvárka berou vodu přímo z Bajkalu z hloubky 400 metrů, takže ryby to maj jako doma- jen by mě zajímalo, jak tvořej ten tlak pro ty, kteý normálně žijou v tom kilometru a půl...
A můj favorit- bokoplavka, v akvárku se nedala vyfotit, takže jen z obrázku...
Graf různých druhů bokoplavek v Bajkalu :-)
Něco z minulosti
3D Bajkal
Batiskaf
No jo, v počasí, který panovalo, bychom se asi tohohle výjevu nedočkaly...
Teplotní rozdíl vody Bajkalu a Tanganiky- jenom trapnejch 20°
I takovejhle píseček tu můžete najít na pláži
Naložený zvířata
No potkat orla na živo, tak možná zvážíte útěk...
Venku mezitím trochu chumelí...
Ale my si z toho nic neděláme a jdem se potápět v batiskafu :-)
Simulovanej ponor byl nejlepší věcí v muzeu- teda samozřejmě hned po bokoplavkách...
Dno kousek pod hladinou
Dno v kilometru a půl
Tak a Vánoce jsou tady...
Cesta do lesa
Na kadibudky v lese bych měla bejt zvyklá z Prorubek, ale tohle jsou záchody k lyžařskýmu centru...
K Čerskýmu kameni, kam jsme měly namířeno, sice vedla hezká cesta...
...ale ne, my jsme musely jít zkratkou....
Umírám znova, jen to vidim :-)
Vrchol na dohled
Čerský kámen i s kopcem pod ním pokořen, vzadu někde v mlze Bajkal a "pramen" Ankary
No barevnou stuhu jsme opravdu po ruce neměly, takže to pojistily kalkulačky.cz a papírky od "kravka" bonbónů- myslím, že to je dobrá reprezentační stužka :-D
Pche, jak se tam hezky vyjímá :-)
Nedalo mi to
A významný kámen číslo dvě (ačkoli na to velikostí moc nevypadá)- Šamanský kámen, který Bajkal hodil do cesty dceři Ankaře, aby nemohla utýct za milým Jenisejem- mno taťka trochu podcenil situaci...
Příjemné posezení na lavičce
Cesta zpátky na autobusák už proběhla po svých
Nemůžu si pomoct, ale když vidím takovýhle molo, tak se mi protě vybaví slunce a 30°C...nevim, kde je chyba...
Sladký moře se sněžnou pláží...
Skoro slunce
Panenka Barbie taky musí někde bydlet
To si někdo zaparkoval před kavárnou...
Testování omula- chutnal kupodivu jako ryba :-D
No tady už to začínalo bejt opravdu neúnosný- ještě že jsme odchtly poslední maršrutku zpátky do Irkutsku, jinak nevim nevim...
Východ slunce nad Irkutskem.Výlet na Bajkal číslo dvě- nejdřív "električkou" do Sljudanky (80 kilometrů za 5 hodin a 34 rublů:-)). Po včerejší zkušenosti jsem to nepodcenila a objednala hezké počasí...
Zase z vlaku, takže lehce umouněný hory
Partyzánská- asi se tu v lesích ještě skrejvaj...
Takový krásný políčka a samozřejmě zrovna musim trefit kapku na skle...
A už ho tu máme, Bajkala jednoho
Jedinej kus placky v okolí
No, takhle nějak jsem si to představovaly- jen škoda, že nejel vlak, kterej měl jet, takže jsme tu zkysly do večera :-)
Za závějí
Ruce mi umrzly jenom trochu...Ta voda je fakt luxusní
No do toho jsem musela jít- ještě že mám prorubskej výcvik, takže mám ještě pořád obě nohy
Sljudanka je sice zapadákov, ale na magistrále, takže maj lehce nadprůměrný nádraží
Chuligán :-D
Konečně jsme měly šanci vyfotit si jednu vodárenskou nádražní věž zblízka- prostě boží
Nádrž ukrytá vevnitř
Na hlavním náměstí se tu mezi dětma pasou krávy
Aduš nemá ráda kavárny s chromovanejma židličkama a kachličkama, takže jsme to pořešily plastovými židličkami a igelitovým ubrusem s beruškami- ale za čaj za 5 rublů (asi 3 koruny) a šči za 25 (mimochodem vynikající) to stálo :-)
Obrněný bankovní transportér- řidič vyskočil, nechal odemčený dvěře a klíčky v zapalování a šal to do banky pořešit- tady by prostě asi zloděj neměl kam ujet... :-D
Nakonec jsme se přeci jen nějakého vlaku dočkaly, takže sbohem Bajkale...
Žádné komentáře:
Okomentovat