Ve středu večer vyrážíme na kruhovou párty do zdejší základny dětského a ozdravného táboru Grenada. Veze nás Věrčin brácha a vypadá stejně nadšeně, jako když mě maj někam odvézt moji bráchové- tohle je asi všude stejný :-D. Vyrážíme až v osm, takže už je tma a z tábora nevidíme nic…Víme jen, že je kousek za městem- to znamená v lese. Dojeli jsme k bráně a security bábuška nás dokonce pustila autem dovnitř- teď už chápu proč. Areál je ohromnej, ještě dost dlouho jsme jeli temným lesem, než jsme objevily hlavní budovy základny. Tam nás Věrčin brácha zanechal svému osudu a odjel.
Ostatní už naštěstí byli na místě a dokonce měli připravenej předkrm ve formě vlastoručně tvořených salátů- všechny byly vynikající. Máme pro sebe celou jednu budovu- řekla bych, že bude tak pro dvacet lidí- nás se sešlo dvanáct. Vlastně bych řekla, že pro sebe máme celej areál (minimálně pro třista lidí), pač ze středy na čtvrtek moc lidí pařit nejezdí.
Konečně jsme si zapamatovaly jména přítomných- nebylo to až tak složitý- Věrku, Olju, Dášu a Alisu už známe a přibývá k tomu druhá Alisa, dvě Ani, dva Kosťové a Světla. Zábava se celkem rozběhla a přípíjelo se rusky i česky na všechno možný. Jen jsme učinili jeden děsivej objev- Rusové nepijou vodku!!! Jedinej, kdo si přivez malou lahvičku byl Kosťa a ten to ještě ke všemu pil s džusem- takže i v Rusku jsme za největší pijany, pač jsme a Aduš daly za noc ve dvou celou lahev. A to jsme sem jely s přesvědčením, že vedle Rusů budem vypadat v podstatě jako abstinenti. Ve skutečnosti abstinovalo pár místních holek. Na druhou stranu to chápu, ty, co teda nějakej ten alkohol vypili, na tom večer (i ráno) byli podstatně hůř než my- mám takovej pocit, že jsme ve zcela jiném Rusku, než o kterém se normálně mluví :-).
Po salátech přišla řada na rozdělávání ohně venku v šašlik grilu. Holky nás před odjezdem varovaly, že se máme hlavně teple oblíknout, abychom nezmrzly- no tak jsme poslechly a venku nám bylo docela vedýrko, zatímco ostatní vypadali docela zmrzle a stěžovali si na zimu- opět nechápu- co dělaj v mínus třiceti?! Přitom u nás na Prorubkách jsem zvyklá sedět venku i ve větší zimě. No nic.
Čas mezi grilováním byl vyplněnej tancem na hudbu, kterou z auta pouštěl Kosťa- lesní zvěř nám tímto děkuje :-). Masa byly mraky v podobě kuřete ala šašlik- normální stehna a prsa naložený v šašlik marinádě. Jen co se všechno sundalo z grilu, následoval rychlý přesun dovnitř a tam opět žranice. Dorazila ještě druhá Aňa, která přivezla další salát- krabí s křupkami ve tvaru krabů- to nás dostalo. Aduš mi nepovolila dát na net svoji fotku, z který je jasně vidět, jaký to bylo žrádlo- škoda :-) I přes veškerou naši snahu zbyly hory masa.
Ještě ani neodbyla druhá a většina lidí už se chystala spát, někteří už to dokonce zvládli zalomit. My už jsme se teda taky začaly rozhoupávat, že půjdem spát, ale Kosťa zahlásil, že jdem ještě do vedlejšího pokoje na panáka. Nakonec nás bylo pět, padnul zbytek vodky (kterou jsme ale pily jen my s Aduš- teda Kosťa si dal jednoho panáka) a najednou bylo půl šestý :-). Ale je fakt, že jsme si konečně pořádně pokecaly rusky- debatovalo se o všem možným- doteď nevím, kde jsem brala všechny ty slovíčka :-D Na spánek ale nakonec taky došlo- k dispozici dokonce bylo čisté voňavé povlečení a na štěnice to zatím taky nevypadá, takže pohoda. Holky ráno málem trefilo, když zjistily, že jsme šli spát tak pozdě, že jsme s Aduš tu lahev fakt daly, nic nám není a ještě vstáváme s nima- obzvlášť Olja, jako mamča čtyřletý holčičky, má neustálou snahu se o nás starat, což je vtipný, vzhledem k tomu, že je o polovinu menší než já a vypadá na šestnáct- my s Aduš ji ale zbožňujem :-).
K snídani se dojedl zbytek kuřete a nakoupený byly ještě hromady chleba, sýra, klobásy a melounu- fakt nechápu, že se to všechno sežralo. Po snídani- obědě- se ještě šlo na vycházku po areálu, který jsme konečně viděli za světla. No typický socialistický zařízení, ale obklopený krásnou přírodou- tábor je v údolí obklopeném vysokými skalnatými kopci- paráda- Aduš měla silný nutkání jít na ně lízt, ale nakonec jí musely stačit dětský průlezky, který nás zabavily na poměrně dlouhou dobu :-). Ke konci vycházky se dokonce objevilo slunce. Prostě povedená akce, takže doufáme, že se brzo bude konat nějaká další.
Poznámky a objevy:
- to, že Rusové pijou vodku, je vlastně absolutní mýtus- možná je to zkreslený tím, že se tady dostanem jen do styku se studentama z univerzity, který jsou navíc mladší než my (no ale to jsou u nás právě největší pijani) nebo je to možná Krasnojarskem- nevíme, ale zatím je to nejvýznamnější objev, co jsme tu zatím vypozorovaly. A když už tu vodku pijou, tak nikdy samotnou a už vůbec ne z lahve…
- došlo i na téma zdravotnictví (to když jsme narazili na to, že tu sanitky nemaj přednost). Ostatní nemohli pochopit, že sanitce se prostě uhýbá, i když by se mělo vjet na chodník (i když to tady běžně dělaj i bez blízkosti sanitky :-)). Taky maj prý holky děti většinou mezi 20-25 roky, protože tu maj špatný zdravotnictví a pozdějc už to může bejt dost rizikový- no mazec. Doufám, že tu nikdy neskončím v nemocnici…
- Rusové jsou na akcích zvyklí pořád (v podstatě před každým napitím) na něco připíjet- takže přípitků na všechno proběhlo za ten večer asi padesát. Jeden vždycky pronese přípitek a ostatní si ťuknou- člověk musí projevit dost fantazie, aby se mu povedlo připít na něco novýho :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat