neděle 18. září 2011

Muzeum Surikova, Bobrový log a přehrada

Tři dny orienťáku v jednom, protože nějak nestíhám :-)


Muzeum Surikova- malíře z Krasnojarsku. Je to jeho dům, ale on tu v podstatě vůbec nežil, pač pořád někde trajdal, tak z toho aspoň udělali muzeum :-)

Kůlnička na dříví :-)

Stodola

A zahrádka- tam se strhla debata o tom, jak se která zelenina řekne rusky, česky nebo maďarsky :-)

Houšť jetele, ale čtyřlístek žádnej...

Menší háček na dveře

Konečně vrata správný velikosti

Stálá umělecká expozice s názvem zimní vesnice- oni tý zimy totiž maj málo, tak si ji připomínaj i v létě :-) jinak ty domky připomínající krmelce jsou fakt moc :-)

No tak to je ale fotopozice... my a Surikov

Fan park Bobrový log (Bobří rokle)

Lanáč

Solidní sešup dolů

Ale my jsme měli zaplacenou jen lanovku kvůli výhledu

Jedna společná proti sluníčku

 Jsme z toho na větvi (ne, ani Klára nedosáhla na zem, takže Aduš by asi to, že se mě drží, nespasilo)

Občerstvovací boudičky- v každé šašlik gril k vlastnímu použití

Hlavní boudička

Cesta lanovkou nás fakt zmohla :-)

Vegetící Aduš

Zas ten smog...

První moderní prosklená budova, kterou jsme tu zatím potkali

Obložení pískovcem bylo v pohodě, ale ty hrůzuný socialistický obkladačky, který se hoděj možná tak do kolejních umývárek si nemohli odpustit...maj je tady prostě na všem...

Lezecká stěna- prej nejvyšší na Sibiři- tak nevim, u tohohle se teda ruská velikost moc neprojevila

Venkovní bazén- oni jsou na ty umělohmotný barevný stromky prostě ujetý

Zahrádka

Takovej megaplot a uvnitř malá nedostavěná roubenka :-D

Zastávka na vyhlídce po cestě k přehradě- vyjádřeno slovy Maďara- wow it's fucking good :-D

Car Ryba (Její veličenstvo ryba) mi lehce ososává hlavu

Autozámek

Sobota je v Rusku den svateb, takže jsme jich potkali požehnaně

Mě to zvířátko na štítu připomnělo pegase, ale Aduš se na mě dívala fakt divně, tak nevim... :-)

Frekventovaná stezka k přehradě

Jedna z menších přehrad

Bohužel jsme se nedostali až nahoru na přehradu, takže fotky z podpřehradí musí stačit

 Každej si musel hodit kamínek a trochu se to zvrhlo- už jsem jen čekala, kdy se tam kluci hoděj navzájem :-)

Byly jsme tam inkognito

Žádné komentáře: